Těsné vítězství Céčka nad havlovickým Déčkem
V sobotu, 26. listopadu 2016, jsme přivítali kamarády a soupeře v jednom a to havlovický tým Ééééééééééééčko (toho času Déčko). Někdo, už nevím, kdo to byl, správně na začátku zápasu podotkl, že to bude boj a druhé nebo třetí místo v tabulce. A tak si poslechněte, jak předposlední zápas podzimní části dopadl...
Jako první se na plány postavila Verča a proti ní Petr Ziegler. A začalo to hodně zajímavě. První plné oba dva 143, první dorážka oba dva 62, první dráhu oba dva končily s čísly 205. V druhé polovině hry ale soupeř polevil jak v plných, tak v dorážce. Verči hra byla vyrovnaná a tak porazila Pošťáka s čísly 419:385. Vedeme 2:0 a kuželkový kredit máme 34 dřev. Tomu se říká dobrý start :)
Hra se otočila hned ve druhé dvojici, když nastoupil Beďulka proti Lubošovi Kohoutovi. Lubek na pokyn svého týmu „serfoval“ při každém hodu a Beďu přehrával celou dobu. Beďulkovi se zase nedařilo tak, jak by si přál a nakonec podlehl soupeři s čísly 394:413. Tím se stav vyrovnal na 2:2 a kuželkový kredit zhubnul na 15 kuželek.
Jako třetí nastoupil Pepa Novák a proti němu Hanka Kalousová. Pepča, který je známý tím, že mu ke štěstí stačí malý kopec, tentokrát překvapil. Možná měl víc štěstí než rozumu. Hanka se s našimi dráhami nesrovnala a tak duel dopadl nakonec výhrou Pepči a to vysokým rozdílem 377:346. Vedeme 4:2 a kuželkový kredit opět narůstá a to na 46 kuželek.
Na svém tradičním, čtvrtém, místě dál nastupuje Standa Hakl a proti němu Míra Špoták. Standa měl hned po první dráze navrch a i přesto, že se Míra na druhé dráze trochu srovnal, tak Standa si vítězství pohlídal a poráží Míru nejlepším výkonem našeho týmu. S čísly 448:398 nám hodně přibral náš kuželkový kredit. Rozdíl 50 dřev a náš kredit narůstá na 96 kuželek a stav zápasu je 6:2.
A přišla pátá dvojice. Vlasta se potkal s Lukášem Jírovcem a tvrdě narazil. Hned první dráhu prohrává Vlastík o 30 kuželek (207:237). V druhých plných nakládá Lukáš Vlastovi dalších deset dřev a v druhé dorážce přidává ještě 19 kuželek a tak zápas končí tvrdou porážkou Vlastíka (395:454). Ufff, 59 kuželek ztrácíme a kredit se nám před posledním hráčem ztenčil na 37 kuželek.
Kuželky jsou jak náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře...
Stav po páté dvojici byl 6:4 a role zadáka je jasná. Vítězství je bonus, a když prohra, tak hlavně udržet číslo. Jako zadák nastupuji ve své kariéře již podruhé já a tentokrát s velkou zodpovědností. Proti mně nastupuje Filip Ticháček. Spoluhráči fandí o sto šest, Havlovice překřikují Holýšov a naopak. První plný přehrávám Filipa s čísly 154:135. A pak přišla dorážka. První dráhu jsem skončila jak sedláci u Chlumce. S jedenácti chybami mám dorážku pouze 35 kuželek a prohrávám první dráhu o 15 kuželek :( Přichází dráha číslo dvě . . .zbývá 22 kuželek. . . Pocity jsou všelijaké. Role zadáka v takové situaci není nic lehkého. Ve hře do plných přehrávám Filipa o devět kuželek, které Filip srazí hned prvním hodem v dorážce. Takže je srovnáno a já musím udržet číslo stůj co stůj. Jenže já a moje nešťastné chybování. Jste zvědaví jak to nakonec dopadlo??? No sama jsem po skončení hry nevěděla, ale spoluhráči se usmívali a gestikulovali vítězná gesta :) Duel jsem prohrála s čísly 394:419. Prohrála jsem o 25 kuželek. Číslo jsem udržela a tak nakonec slavně vyhráváme nad havlovickým déčkem 10:6 o 12 dřev. :) :)
Kuželky Holýšov C – TJ Havlovice D 10:6 (2427:2415)
P.S. Před námi je poslední zápas podzimní části, který si zahrajeme na domácí půdě s neznámými zahořanskými soupeři, tak jsem zvědavá, jak to dopadne.
Hodu zdar!