Nevydařené rozloučení s podzimem 2016
Sobota, 3. prosince 2016, poslední zápas podzimní části sezóny 2016/17. Hráli jsme na domácí půdě a naším soupeřem byly dlouho očekávané Zahořany. V jaké sestavě asi přijedou, jaký bude ten poslední zápas? No.....tak ten teda byl....jako z katalogu....
Jako nezačali jsme špatně. Jako první nastoupil Šuri, který se po dvou týdnech pauzy na plány vyloženě těšil a možná i proto celou dobu soupeře, Jiřího Zenefelse, přehrával a nakonec vyhrál o dvacet dřev (427:407)....dobrý start, stav 2:0 +20 dřev.
A nastoupil Vlastík proti Radku Schreinerovi. Jestli se Vlastík špatně vyspal nebo špatně vstával nebo kdoví co se stalo, ale Vlastovo hra byl propadák na celé čáře. Můžu to tady říct takto otevřeně, protože si myslím, že to Vlasta ví sám moc dobře a dá mi za pravdu. Na tento zápas asi dlouho nezapomene. 339 poražených kuželek proti číslu 418 soupeře znamenal vyrovnání stavu na 2:2 a zahořanští přetahují kredit na svojí stranu, a to o 59 kuželek.
Jako třetí nastoupil Beďa a proti němu Jitka Kutilová. První polovina hra probíhala v náš prospěch. Vypadalo to, že ztracené kuželky získáme zpátky. Jitka je nováček a po polovině hry Beďa vyhrával o 46 kuželek. Bohužel pro nás hosté na druhou dráhu vystřídali a do druhé poloviny hry nastoupil Jiří Zenefels starší. Bedřich svoje tempo zpomalil, přesto naštěstí souboj nakonec vyhrál a to s čísly 389:355. Stav 4:2, ale pro nás pořád -25 kuželek.
Na svém čtvrtém místě nastupuje Standa a proti němu Libor Benzl. Standa začal svoji hru velmi pěkně, po půli vedl hru o 30 kuželek. Ve druhé půlce, hlavně ve hře do plných, hra stagnovala. Naštěstí i u soupeře. Celý souboj skončil tedy s čísly 412:383. Standa vyhrává, mění stav na 6:2 a vrací nám kredit na +4 kuželky.
Jako pátá nastupuje Boži a jejím soupeřem je Jan Hrabík. Soupeř Boženu přehrával po celou dobu zápasu, jak ve hře do plných, tak v dorážce. Boženka byla druhý člen týmu s velkým výpadkem, hra jí vůbec nevyšla a prohrává s čísly 348:384. Stav 6:4 a číslo je opět u hostí. Pro nás -32 dřev.
Zadákem jsem byla já. Výhra byť o jedinou kuželku by znamenala remízu, to byl proti mému soupeři sen, vyhrát a zvrátit číslo, to bylo sci-fi. Mým soupeřem byl David Grossl. Jak řekl Jarda Hablovec „ty máš do hry pěkného tahouna“ ....raději bych se na něj koukala ze zákulisí než hrát proti němu. Už první půli jsem prohrávala o 32 kuželek. Nebudu to dál protahovat. Davit na druhé dráze přidal ještě dalších 25 kuželek, takže nakonec jsem prohrála s čísly 393:450 o ....to už není podstatný.
Důležité je, že jsme ten poslední zápas podzimu zmastili teda na celé čáře a prohráli 6:10. To nebylo zrovna to rozloučení jaké bychom si plánovali a chtěli. Takže musíme zapomenout a do jarní části nastoupit znovu v plné síle....snad nás kuželkářský Bůh vyslyší a naše společné úsilí podpoří.
S netrpělivostí jsme čekali na zpravodaj. Předpokládali jsme, že se propadneme až na třetí nebo snad na čtvrté místo.....jaké bylo překvapení, když jsme se dočetli, že zůstáváme na místě druhém. Právě před zahořanským mančaftem a to o pouhopouhou jednu kuželku z průměru :)
Závěrem bych chtěla popřát všem krásné vánoční svátky, bohatého Ježíška a za pár týdnů zase na plánech na viděnou....Hodu zdar!