A zase ta pětistovka
Už si připadám jako zaseknutý kolovrátek, když pořád mluvím o pětistovkách v Holýšově. Pořád je to však velká událost a nikdy nemůžeme vědět, jestli ještě nějaká další přijde. Tato však byla přeci jen výjimečná, protože se o ni nezasloužil nikdo z domácích, ale kdyňský Filip Löffelmann.
Proti Kdyni jsme si doma věřili, i když nás opět nečekalo nic lehkého – většina hráčů už zde odehrála mnoho zápasů, a naše kuželna je nemohla ničím překvapit. Jako první nastupuje Honza Myslík proti Vencovi Kuželíkovi. Honza nezačíná nejlépe, ale už během prvních plných se zlepšuje a vytahuje je na 150. S dobrou dorážkou se ujímá vedení 231:204. Po slušné i druhé dráze vyhrává Honza pěkným číslem 446 o 36 kuželek. Venca nezahrál podle svých představ a dává to za vinu především kuželně (prý „Trochu vylepšená Útvina“). Když si vzpomenu na zápas poháru ČKA, Kuželíci příbuzenský vztah opravdu nezapřou :-). Že by to možná mohlo být i v rukou se ukazuje hned ve druhé dvojici.
Náhradník Filip Kubš hraje pěkně plné, ale po nepovedené dorážce (zejména 8 chyb v té první) nahrává celkem 412 kuželek. Kdyňský Filip, Löffelmann, rozehrává partii krásnými plnými 171. V dorážce nepolevuje a točí 259. Na pětistovku má slušně rozehráno, ale je to pořád hrozně daleko. Druhé plné 154, ale v dorážce už to na 500 těsně nevypadá. Pak však existenc se štěstím 9, na vrch 7 a na světě je již třetí pětikilo v sezóně – konkrétně Filipův osobák 501 – GRATULACE. Pro nás to tak veselé není, rázem se stav otáčí: 2:2, -53.
Jarda Hablovec hrál s Jarkou Löffelmannovou vyrovnanou partii. Ani jednomu se extra nedařilo a tak rozhodly druhé plné (161 vs. 137). Jarda tedy vítězí 425:406. Čtvrtý Honza Laksar má hlavně strach, aby po posvícení nepřišla ta pověstná sra*ka. Hra do plných na to vypadá a prohrávám je s Jardou Kutilem naštěstí pouze o 5 kuželek. Dorážka byla úplně o něčem jiném, točíme 228:208. Na druhé dráze přidávám do plných, soupeř se drží. V dorážce jsem opět lepší a o 15 hodů před koncem to vypadá, že bych se osobáku mohl opět přiblížit. Dva špatné otvory však naděje pohřbívají, přesto vyhrávám 460:430. Stav 6:2 -4.
Standa Šlajer prohrává s Olgou Hornovou od prvních hodů. V dorážce sice nechybuje (1 chyba), ale nedokáže si ani jednou otevřít (samé středy, dvakrát pravé dámy). Až posledním hodem hází sedmičku, ale ta už na výhru nestačí. Standa prohrává 411:428 i přes poměr chyb 1:10. Stav tedy 6:4, prohráváme o 21. Zadák Pepa Vdovec má tedy opět co dělat. Proti němu Stojí zadák hostů Jirka Götz. Pepa začíná pěknými plnými, ale dorážka byla v Jirkových rukou. Skóre 220:222 a na výhru to nevypadá – tak snad alespoň ta plichta. Plné hrají oba prachbídně a až ke konci dorážky se Pepa nadechuje k útoku. Ten vyšel pouze částečně, Pepa vyhrává 431:414, ale stav kuželek -4.
Jak to tedy dopadlo? Opět jsme doma ztratili, ale pouze jeden bod, a to především zásluhou kdyňské pětistovky, která pořádně zamíchala zápasovými kartami. V sezóně už to bylo třetí pokoření této hranice na naší kuželně. Nemám situaci přesně zmapovanou, ale za nedostižným Chebem jsme podle tohoto kritéria druhá nejpadavější kuželna (je to pouze můj názor, nevím, jaká je situace např. v Aši a Rokycanech). Na takovou kuču to celkem ujde, ne? :-))) Díky zaváhání ostatních jsme se i tak v tabulce vyhoupli na osmé místo. To bychom rádi potvrdili, nejlépe za týden na drahách varské Slávie, před kterou jsme pouze o skóre.
Kuželky Holýšov A – Sokol Kdyně B 8:8 2585 : 2589
Jan Laksar – Saxík